Zachytávání dešťové vody představuje velmi jednoduchý způsob, jak výrazně omezit plýtvání pitné vody, které je rok od roku méně. Pro většinu lidí je však hlavní motivací úspora za vodné. Dešťovka skladovaná v retenční nádrži je totiž vhodná k zalévání zahrady a mnoha dalším účelům. Opravdu je rozdíl na faktuře za vodné tak markantní?
Výše úspor domácností je individuální
Na otázku, kolik se dá ušetřit zachytáváním dešťové vody, neexistuje jednoznačná odpověď. Výsledná úspora totiž závisí na několika hlavních parametrech. Rozhodují velikost záchytné plochy (tzn. střechy), množství srážek, objem retenční nádrže či velikost plochy zahrady (obvykle je na 100 m2 zapotřebí vždy minimálně 1 kubík vody).
V praxi to znamená, že za každých využitých 1000 litrů dešťové vody domácnost ušetří 100 Kč. S ohledem na průměrnou cenu retenční nádrže se sice návratnost nejeví příliš rychle, ale nabízí se možnost úspory díky programu Dešťovka. Dotační příspěvek může činit až 50 % celkových způsobilých výdajů.
A když budete dešťovku využívat i doma?
Zálivka zahrady není zdaleka jediným možným způsobem využití dešťové vody. Přímo v domácnosti se běžně používá také na praní a splachování WC. Domácnost s denní spotřebou cca 105 litrů může ročně ušetřit téměř 4 000 Kč.
Pokud se rozhodnete pro využívání dešťové vody i v domácnosti, budete ji muset oddělit od pitné vody. Jedná se o technicky i finančně náročný proces. Kromě filtru, kterým se doplňuje akumulační nádrž, se většinou používají automatické jednotky pro využívání dešťové a pitné vody.
Přesto je využívání dešťové vody správný krok. A samozřejmě platí, že čím větší plochu na zachytávání dešťovky vyčleníte, tím větší úspory dosáhnete. V ideálním případě ušetříte až 50 % pitné vody, a to je v dlouhodobém horizontu finančně zajímavé.
