Kupní smlouva na byt nebo nebytovou jednotku má svá specifika a musí v ní být uvedeny náležitosti, které u jiných smluv nenajdete. Tyto další náležitosti jsou určeny zákonem o vlastnictví bytů a vyplývají ze skutečnosti, že byt nebo nebytová jednotka jsou součástí domu.

Nestojí samy o sobě jako pozemek nebo dům, nejsou samostatným funkčním celkem, ale jsou pevně zakomponovány a včleněny do domu.

Vydělení bytu a nebytové jednotky jako samostatné části domu

Přestože tedy byt nebo nebytová jednotka nejsou dle práva samostatnou věcí, lze v domě vlastnit pouze byt či nebytovou jednotku, a to za splnění podmínek stanovených v zákoně o vlastnictví bytů. Jsou-li tyto podmínky splněny, dovoluje Občanský zákoník s byty a nebytovými jednotkami nakládat jakoby byly samostatnými věcmi.

Prohlášení vlastníka

Aby bylo možné nabýt vlastnictví pouze k bytu nebo nebytové jednotce, musí vlastník nebo vlastníci celého domu vyhotovit prohlášení vlastníka, v němž vlastník v domě vymezí jednotlivé byty, nebytové jednotky a společné prostory domu. Společnými prostory domu jsou zejména chodby, výtah, sklep, půda, pokud půda nebo sklep slouží všem vlastníkům a jsou určeny ke společnému užívání. Dále prohlášení vlastníka musí obsahovat další náležitosti dle zákona o vlastnictví bytů. Vyhotovené prohlášení vlastníka se vloží do katastru nemovitostí a na základě toho se dům rozdělí na jednotlivé bytové jednotky, nebytové prostory a společné prostory.

Spoluvlastnické podíly

Je třeba podtrhnout, že z toho, že byt a nebytová jednotka jsou součástí domu, vyplývá fakt, že jakmile se dům rozdělí na jednotlivé byty, nebytové jednotky a společné části, ke každému jednotlivému bytu a nebytové jednotce bude přidělen spoluvlastnický podíl vlastníka daného bytu nebo nebytové jednotky na společných částech domu o určité velikosti. Vlastník bytu nebo nebytové jednotky v domě se tedy ze zákona stává též spoluvlastníkem společných částí domu. Velikost spoluvlastnického podílu je určena poměrem podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k podlahové ploše všech bytů a nebytových  jednotek v domě.

Pokud pozemek, na kterém je dům umístěn, vlastní stejná osoba jako dům, pak i vlastnictví k pozemku musí být převedeno na jednotlivé vlastníky bytů a nebytových jednotek v domě. V takovém případě každému bytu a nebytové jednotce bude přidělen spoluvlastnický podíl na pozemku, který bude vlastnit vlastník bytu nebo nebytové jednotky. Velikost tohoto podílu na pozemku je vždy stejná jako velikost spoluvlastnického podílu na společných částech domu daného bytu nebo nebytové jednotky.

V každém případě však vlastníci bytů a nebytových jednotek v domě musí mít nějaká užívací práva k pozemku, na kterém je dům s bytovými jednotkami postaven, pokud na ně není převedeno přímo vlastnictví k pozemku. Zpravidla se jedná o nájem pozemku nebo dále věcné břemeno užívání vzniklé přímo ze zákona o vlastnictví bytů.

S výše uvedeným souvisí i to, že z vlastnictví bytu vyplývají pro vlastníka určité závazky týkající se spoluvlastnictví společných částí domu a pozemku, na kterém dům stojí. Vlastník je zejména povinendle zákona o vlastnictví bytů přispívat na správu a údržbu společných částí domu a pozemku.

Rozdíl mezi bytem a nebytovou jednotkou

Doporučujeme vždy zkontrolovat, zda daný byt, který si přejete koupit, je jako byt zapsán v katastru nemovitostí a bylo na něj vydáno stavebním úřadem kolaudační rozhodnutí, kterým je dovoleno byt užívat jako byt a k bydlení.

Nebytovou jednotku se kolaudačním rozhodnutím povoluje užívat jenom k jiným účelům, které jsou v kolaudačním rozhodnutí přesně určeny, tj. nebytové prostory jako kanceláře, garáž, restauraci atd.

Kupní smlouva na byt a nebytovou jednotkou

V samotné kupní smlouvě na byt musí být vedle náležitostí uvedených v předchozí části výkladu uvedeny i další významné zákonné náležitosti. Především se jedná o označení budovy nebo domu, ve kterém je byt umístěn údaji podle katastrálního zákona, číslo bytu včetně jeho pojmenování a umístění v domě a popis bytu, jeho příslušenství, jeho podlahová plocha a popis vybavení bytu, který je kupní smlouvou převáděn.

Dále je třeba ve smlouvě určit společné části domu včetně určení, které části jsou společné vlastníkům jen některých bytů, stanovit spoluvlastnický podíl vlastníka bytu na společných částech domu včetně stanovení spoluvlastnického podílu vlastníka jednotky na společných částech domu, které jsou společné  vlastníkům jen některých jednotek či označit pozemek, který je předmětem převodu vlastnictví nebo předmětem jiných práv ve smyslu zákona o vlastnictví bytů, údaji podle katastrálního zákona.

Další významnou náležitostí jsou také práva a závazky týkající se domu, jeho společných částí a práva k pozemku, která přecházejí z dosavadního vlastníka domu nebo bytu na nového vlastníka bytu, půdorys všech podlaží domu, popřípadě jejich schémata, určující plochu bytů a společných částí domu s údaji o podlahových plochách bytů a v neposlední řadě také písemný souhlas k převodu bytu.

Všechny výše uvedené náležitosti je nutno obsáhnout v kupní smlouvě na byt, pokud je daný byt převáděn do vlastnictví jiné osoby poprvé nebo pokud po prvním převodu bytu došlo k podstatné změně v charakteru bytu. Jestliže je byt převáděn již poněkolikáté a zároveň nedošlo k podstatné změně charakteru bytu, musí být ve smlouvě obsaženo pouze označení budovy nebo domu, číslo bytu včetně jeho pojmenování a určení společných částí domu.

[hana-code-insert name=’new portal seznam‘ /]

Smlouva o budoucí kupní smlouvě – co to je, kdo a proč ji potřebuje

Naši dědečkové a babičky smlouvu o smlouvě budoucí kupní (dále jen SSBK) možná ani neznali. Tento nástroj začal být tím užívanější, čím častěji se obchody s nemovitostmi začaly uskutečňovat pomocí úvěrů. Protože se dnes koupě/prodeje bez hypotéky nebo úvěru od spořitelny většinou neobejdou, podepisování SSBK je zcela běžné. Přichází na řadu po uzavření rezervační smlouvy.

Úvěr přináší potřebu další smlouvy

SSBK je tedy využívána především za situace, kdy zájemce o koupi nemovitosti bude potřebovat zajistit finanční prostředky k nákupu nemovitosti pomocí hypotečního úvěru či jiného finančního produktu. SSBK je akceptována většinou bank jako jeden z důkazů účelovosti použití úvěru – dokladujete jí vaši právo na klasickou účelovou hypotéku nebo úvěr od spořitelny (vždy účelový). V SSBK je totiž detailně popsána nemovitost, jež je předmětem koupě/prodeje.

Co musí obsahovat smlouva o budoucí kupní smlouvě a jaká má být její forma?

Podstata SSBK spočívá v písemném závazku jejích účastníků, že do dohodnuté doby uzavřou kupní smlouvu za podmínek, které jsou dohodnuty v předmětné smlouvě o budoucí kupní smlouvě.

Je třeba důrazně doporučit, aby úplné znění zamýšlené kupní smlouvy bylo přílohou smlouvy o budoucí kupní smlouvě. Tímto krokem se vyhnete možnému budoucímu neúspěchu při vyjednávání dalších podmínek smlouvy.

Smlouva o budoucí kupní smlouvě dává obchodu časový rámec

V případě uzavření kupní smlouvy ve stanoveném termínu potíže nevznikají. Jinak je tomu v případě, že k uzavření smlouvy ve stanoveném termínu nedojde. V takovém případě se lze, na základě ustanovení občanského zákoníku, domáhat u soudu, aby bylo prohlášení vůle jednoho z účastníků nahrazenosoudním rozhodnutím.

Z hlediska nároků na platné uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě je třeba dodržet několik zákonných předpokladů. Z formálního hlediska je především nutné, aby smlouva byla v písemné formě. V rámci obsahu je nutné dostatečně určitým způsobem stanovit smluvní strany, projevit závazek k uzavření kupní smlouvy a dohodou stran také stanovit termín, do něhož musí dojít k uzavření. Vzhledem k tomu, že součástí budoucí smlouvy bývá i smlouva kupní, je nutné zohlednit i tuto skutečnost, a tourčením předmětu koupě, určením povinnosti prodávajícího převést na kupujícího vlastnické právo apovinnosti kupujícího zaplatit prodávajícímu dohodnutou kupní cenu. V neposlední řadě je bezpodmínečně nutné stanovit buď konkrétní kupní cenu nemovitosti, nebo alespoň způsob jejího následného určení.

Občanský zákoník nebo obchodní zákoník?

Následně je také třeba upozornit na právní úpravu problematiky. Ačkoliv se obecně režim smlouvy o budoucí kupní smlouvě týkající se převodu vlastnického práva k nemovitostem řídí právní úpravou obsaženou v občanském zákoníku, smlouva o budoucí kupní smlouvě se v obchodních vztazích řídí zásadně obchodním zákoníkem, i když se týká nemovitosti. Na toto je také třeba dát si pozor.

Doporučená ujednání ve smlouvě o budoucí kupní smlouvě

Vedle nutných smluvních ujednání je třeba také poukázat na ujednání další, která by se, pro vaši ochranu a jistotu, měla ve smlouvě objevit.

• V prvé řadě bývá již ve smlouvě o budoucí kupní smlouvě stanoven způsob platby kupní ceny. Na základě budoucí smlouvy bývá budoucí kupující povinen uhradit jistou částku (jistinu). Tato částka je složena do notářské či advokátní úschovy s tím, že bývá následně započítána do kupní ceny. Jistina slouží jako dostatečný projev zájmu kupujícího a prodávajícímu dává záruku, že nevyvíjí marné úsilí ve snaze o převod nemovitosti. Ve smlouvě o budoucí kupní smlouvě jsou tak často ustanovení, která dovolují z jistiny hradit smluvní pokutu. Smluvní pokuta se sjednává pro případ, že by budoucí kupující nesplnil povinnosti vyplývající ze smlouvy o smlouvě budoucí. Případně mohou takto složené peníze sloužit k případnému uhrazení smluvní pokuty ve prospěch budoucího prodávajícího, je-li tato pokuta sjednána pro případ porušení povinností vyplývajících ze smlouvy o smlouvě budoucí nebo pro případ odstoupení od smlouvy o smlouvě budoucí.
• Další významnou oblastí, na kterou je nepochybně třeba v rámci výkladu upozornit, je také problematika zajištění, které je ve smlouvě o budoucí kupní smlouvě možné zakotvit. Jsou tím myšleny především smluvní pokuty za porušení povinností vyplývajících ze smlouvy o smlouvě budoucí.
• Další z možných sankcí, které zde přicházejí v úvahu může být i odstoupení od smlouvy při nesplnění určité povinnosti, ke kterému může dojít také např. na základě nezískání hypotečního úvěru, ukáží-li se prohlášení účastníků ve smlouvě o smlouvě budoucí jako neplatná apod. Důvody odstoupení od smlouvy mohou být dojednány různě, a to jak ve prospěch obou smluvních stran, tak i ve prospěch pouze jedné ze smluvních stran smlouvy o budoucí kupní smlouvě.
• Častým ujednáním bývá závazek budoucího prodávajícího, že nemovitosti, které mají být předmětem kupní smlouvy, nebude tento budoucí prodávající po dobu, po kterou je vázán smlouvou o budoucí kupní smlouvě, moci prodat či převést a žádným způsobem zatěžovat, a to jak ve formě zástavního práva či např. věcných břemen.

Smluvní svoboda účastníků smlouvy o budoucí kupní smlouvě poskytuje celou řadu možností přizpůsobit tuto smlouvu konkrétním potřebám účastníků a jejich momentální i očekávané životní situaci.

[hana-code-insert name=’new portal seznam‘ /]