S příchodem jara nastává ideální čas pro stavbu zahradního skleníku. Tu je dobré směrovat na brzké jaro tak, abyste měli skleník připraven na začátek pěstitelské sezóny a na jaře tak řešili již jen jeho osazení.
Je lepší polykarbonátový nebo skleněný?
Klasické skleněné a velice těžké zahradní skleníky dnes pomalu vytlačují moderní skleníky z polykarbonátu, které nabízejí ve srovnání s jejich „skleněnými“ protějšky řadu výhod. Nejen že jsou podstatně méně náchylné na poškození výplně skleníku, ale jejich hlavní výhodou je především to, že je není třeba stavět na betonový základ. Vystačí si s tzv. základnou, na kterou se skleník postaví a která slouží k jeho zpevnění. Zmiňovanou základnu dnes nabízí k polykarbonátovým skleníkům prakticky každý prodejce a u někteří z nich ji v rámci svých akcí na skleníky nabízejí dokonce zdarma resp. v ceně samotného skleníku. Použitý polykarbonát je mnohem odolnější než sklo a odolá i krupobití, což potvrzuje prodloužená záruka, kterou řada prodejců právě na tento typ poškození poskytuje. Polykarbonátové skleníky také skvěle izolují a nepropouští dovnitř skleníku tolik světelných paprsků, což oceníte především v horkých letních dnech.
Pozor na kvalitu polykarbonátu

Jak velký skleník pořídit a kam ho umístit?
Velikost skleníku vybírejte podle velikosti plánované produkce a prostoru na zahradě. Pro dvě osoby postačí skleník o rozměru 7 nebo 8 m2, pro čtyřčlennou rodinu volte raději skleník větší, ideálně 15 m2 a více. Skleník by měl být postaven na osluněném a závětrném místě orientovaném k jihu. V případě klasického skleníku se skleněnou výplní by měly jeho betonové základy sahat do nezámrzné hloubky 60 až 100 cm. Díky tomu bude skleník stabilní a dobře chráněn před hlodavci. Pokud velikost skleníku nepřesahuje 40 m2, výšku 5 m a je umístěn v odstupové vzdálenosti alespoň 2 metry od hranice pozemku, není třeba rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas.
